Ferraty pro zkušené a zdatné

Po získání dostatečných zkušeností na ferratách do “céčkové” obtížnosti je čas si otestovat svoji kondici na cestách složitějších. Vrhnout se ale hned na “éčka” nebo “efka” by nebyl dobrý nápad. Osahejte si nejdříve pár “déčkových” úseků, aby jste zjistili, co vlastně takto klasifikované partie obnášejí. Ideálně takové, kde je možné se, v nejhorším případě, těžšímu úseku vyhnout, což ne u každé ferraty lze. Zjistit v půlce cesty, že nejste schopni některou část přelézt může mít jen jedno řešení: vytočení 112, vytočení záchranářů a vyhlídkový let vrtulníkem. Což je ale super story k pivu.

Intersport Klettersteig

Na této C/D ferratě vybudované nad Gosauským jezerem v masivu Dachstein můžete skvěle otestovat nejen svou technickou zdatnost, ale i vytrvalost. Ve stěně podle zalidněnosti můžete strávit i více než 3 hodiny! Je rozdělena na 4 etapy a po každé z nich lze z cesty “uhnout”, pokud by jste se necítili na další postup. Nástup si určitě zkraťte lanovkou, jinak vás čeká 2 hodinový výšlap od parkoviště s převýšením 600m. Od lanovky k prvnímu cvaknutí na lano to je jen 20 minut. 


Před polovinou první etapy je část obtížnosti C/D, zvládnete-li ji máte v podstatě vyhráno. Nic o moc těžšího na vás už nečeká. Následují dva žebříky a jednoduché A a B pasáže. Lahůdka číhá na druhé etapě, kde byl v roce 2017 vybudován dlouhý visutý most vedoucí vzhůru. Není technicky těžký, ale trochu morálu to chce (bohužel se dá i obejít). 


Na začátku závěrečné etapy je poslední složitější místo (rovněž se dá vynechat) v podobě exponovaného přelezu, kdy pod vámi skutečně nic není. Za ním je to už jen bezpečně po hřebenu až k samotnému vrcholu Grosser Donnerkogel (2050 m.n.m.). Ten znají návštěvníci lyžařského střediska Dachstein West jako skalnatou dominantu, pod jehož západním úbočím vede několik sjezdovek.


Tento klettersteig servíruje během celého výstupu krásné výhledy na jezero Vorderer Gosausee a severní partie Dachsteinu s ledovcem Hallstätter Gletscher.


Vzhledem k délce celé ferraty i následného půldruhé hodiny trvajícího sestupu nezapomeňte na dostatečnou zásobu vody a zakoupení si i zpátečního lístku na lanovku (poslední jede cca 16:45!).


Komu by ještě trochu sil a elánu zbylo může si odskočit na protější břeh jezera na “céčkovou” padesátiminutovou tréninkovou ferratu Laserer alpin, která je vedena ve skále nad vodní hladinou.

Echernwand Klettersteig

Jestli někde můžete narazit na davy japonských turistů, pak je to Praha, Krumlov a Halštat. Kde na ně ale možná nenarazíte je ferrata Echerwand. Ta začíná kousek za spodní stanicí ozubnicové lanovky krátkým žebříkem na zahřátí. Asi 90-ti minutový výstup vám nabídne výhledy na Halštatské jezero z ptačí perspektivy, tři úseky C/D, jeden vzdušně “déčkový” (lze oblézt “céčkem”) a laskopinu v podobě od stěny odkloněného žebříku, který se přelézá vnitřní stranou. 


Abyste lépe viděli, co jste vidět nechtěli - jak jste vysoko a jak hluboko je dole. Od konce ferraty během pár minut dojdete ke středověké pevnosti Rudolfsturm s restaurací, suvenýry a skywalkem s vyhlídkou na okolí Halštatu.

Seewand klettersteig

Tak tohle je opravdový challenge! Na což upozorňuje i obtížnost D/E. Jak jednou do cesty nastoupíte, musíte ji přelézt. Na delší odpočinek je prostor jen na jednom místě, zhruba v polovině. Pozor: nejtěžší pasáže jsou až na konci, kdy jste spoustu sil nechali na kramlých pod vámi. Nepodceňte výbavu ani proviant, ve stěně strávíte více než 4 hodiny. K tomu připočtěte přibližně hodinový nástup a až dvou a půl hodinový sestup. Ten jde suplovat lanovkou, jste-li na horní stanici před odjezdem poslední kabiny. 


Z konce ferraty (horního) lze dále pokračovat až na vrchol Dachstein, ale to je skutečně jen pro Robocopy!

Johansbach klettersteige


Máte hrůzu v očích jen když v označení ferraty vidíte písmeno D nebo E, příp. F? Obáváte se, že se kousnete v těžkém úseku a nepůjde to tam ani zpět? Tak to by chtělo trénink v relativně malé výšce, ale na dostatečně těžké cestě. Tyto kritéria splňuje Johansbach klettersteige, na hranici národního parku Gesäuse (silnice č. L743). Nástup je krátký, parkoviště je téměř pod ferratou, ale dostatečně bokem, aby vám na auto nějaký feratista spadl. 


Osobně tuto skálu považuji za skvělou tréninkovou oblast, kde můžete trénovat ferraty všech stupňů obtížnosti. Jediné, co jí chybí je “efko”. Jednotlivé části lze různě kombinovat a mixovat podle chuti a kondice. Ferrata je u řeky, nad kterou je natažen visutý most, vedoucí na železné pódium nad druhým břehem. Odtud lze jen slanit nebo se vrátit stejnou cestou, mostem přes rozbouřenou řeku.


Zní to krásně, idylicky. Ale jedna skvrna na krásce ferratě tady je. Na skále u nástupu je cedule s informací, že klettersteig je soukromý a za jeho použití se musí zaplatit. Jak a kde poplatek uhradit cedule neuvádí. Koho by trápilo, že lozí zadarmo a přece jen chtěl přispět, zkuste se zeptat na nedaleké benzince nebo v penzionu Gasthof Donner. Asi to nemá cenu řešit. Prostě lozit a když někdo přijde, zaplatit. Don’t stress!


V Rakouských Alpách naleznete spoustu výživných a vzdušných ferrat, na kterých vás bude pohánět cukr z ranní koblihy a čisté nadšení z vertikálního pohybu (ten by měl být hlavně vzhůru). Ať už si dáte Der Johann Klettersteig v severní stěně Dachsteinu nebo Königsjodler v pohoří Salzburger Kalkalpen nebo jakoukoliv jinou přeji vám jistý krok, krásné počasí a rychlé překonání svalové horečky po jejich zdolání.


Odvaze se meze nekladou!