Ferraty pro děti a začátečníky

Většina rakouských horských oblastí nabízí ferraty vhodné pro děti. Ty jsou v průvodcích označeny jako “Kinderfreudlich”. Nemusíte se ale omezovat jen na takto ocejchované cesty. Jak jsem psal v předchozím příspěvku, existují ferraty nabízející vícero variant. Tzn. že “céčkový” klettersteig můžete přelézt jen po úsecích A a B, C lze zcela vynechat, obejít.


Pro děti proto volte ferraty s krátkým nástupem, kde se vám caparti nevyčerpají a nebudou spílat: “Co je to zase za dovolenou?! Do hor už nikdy nechci! To raději budu u babičky!” Dětem se nezavděčíte 2 hodinovým pochodem, byť v atraktivním prostředí Rakouských Alp, ale lezeckým dobrodružstvím na skále. Při dlouhých túrách selhávají sliby zmrzlinových pohárů a odpoledního koupání. Množí se dotazy se slovy: “Už tam budem?!”


Dachstein

V oblasti Dachsteinu jsou pro děti vhodné ferraty Kali, Kala a Stodezinken. První dvě jsou vedle sebe a mají společný výchozí bod – parkoviště u mlýna Alte Bauermühle (silnice č. 725, asi 3,5km východně od obce Ramsau am Dachstein). Obě je možné zvládnou během půl dne (takže se nestihne dostavit ani wifinový absťák). Jsou klasifikovány obtížností B. Kousek za vrcholem je chata Sattelberghütte pro načerpání sil a doplnění energie. Z její terasy je výhledy na svahy lyžařského střediska Schladming.


Na rozlezení doporučuji Kali Kinder Klettersteig, má kratší nástup a délku lezení 220 m. Pro získání prvních dovedností a seznámení se s ferratovou technikou je ideální.

Kala Kinder Klettersteig, s mírně delším nástupem a délkou samotné ferraty 260 m, je vzdušnější díky čemuž nabízí fantastické výhledy na masiv Dachsteinu. Při pohledu na auta projíždějící na silnici pod Vámi zjistíte jak rychle a jak vysoko jste se po zajištěné cestě dostali.


Více na východ nad obcí Gröbming byly vybudovány ferraty Stoderzinken klettersteige a Franz klettersteig vedoucí pod vrchol Stoderzinken. K výchozímu místu, oblasti Stoder, se dostanete po vysokohorské placené silnici (dáte-li si občerstvení v některé z restaurací na Stoderu nechte si označit lístek z mýtnice - sleva 10 € z mýta), na jejímž konci je dostatek parkovacích míst. Obě ferraty mají společný poměrně krátký nástup (30 minut) a začínají u dřevěné kapličky Friedenskirscherl. Ferrata Stoderzinken je rozdělena na pět variant: Floresteig (A), Emil (B/C), Karl (D), Julius (E), David (A/B). Na obtížnější úseky se dělí až na konci klettersteigu, kde je na skále vytvořeno několik krátkých různě náročných cest (tomuto úseku se dá vyhnout úplně). Poslední pasáží je visutý most. Nevede příliš vysoko nad terénem a pro nácvik pohybu na lanovém mostu je ideální. 


Franz (B/C) začíná u kapličky dvěma “áčkovými” úseky, za kterými se oddělí od ferraty Stoderzinken. Následuje dobře odjištěný 60 minutový výstup, končící ve výšce 1950m.n.m. 

Od konce ferraty se vydejte po turistickém chodníku, který vás za 20 minut dovede na vrchol Stoderzinken (2048m.n.m.). Zpět do osady Stoder dojdete po červené značce (jiná v Rakousku není) po necelé hodině.


Během celého výstupu můžete pozorovat odvážlivce na vzdušném a dlouhém ziplinu, který začíná kousek pod ferratou a končí u lanového parku (Abenteuerpark Gröbming) na začátku placené silnice. Je dlouhý 2,5km a překonává 600 výškových metrů. Třeba vás to inspiruje na další aktivitu, pokud Vám po klettersteigu ještě nějaký endorfin zbyl.


Korutany

V údolí Drautal kousek za obcí Oberdrauburg u osady Unterpirkach teče potok Pirknerbach. (… takhle nějak by mohla začínat pohádka z Rakouských Alp…) Jeho soutěskou je vedena poměrně krátká, ale zajímavá “céčková” ferrata Klettersteig Pirkach Klamm. Sice postrádá klasifikaci “Kinderfreundlich”, ale starší a zdatnější děti by ji měly bez větších obtíží dát. 


Přístup je velice krátký (15min.), nenáročný, rovinatý. Výstup, ten by neměl zabrat víc jak hodinu, začíná u starých mlýnů a celá, velmi dobře zajištěná, ferrata je vedena soutěskou s potokem, podél vodopádů, nad tůněmi a přes několik kratších lanových mostů. Zhruba ve dvou třetinách je ferrata přerušena a musí se přebrodit na druhou stranu potoka, kde na Vás čekají poslední čtyři úseky. Před zdoláním finálního úseku,vedoucího podél hráze, můžete odložit výstroj a vykoupat se v říčce s osvěžující teplotou. Dobře značený sestup vás zavede zpět k nástupu a zabere asi 20 minut.


V Bohem zapomenutých málo navštěvovaných končinách Gailských Alp, vysoko nad údolím Gailtal je vybudován velice atraktivní Millnatzenklamm-Klettersteig. Od placeného parkoviště (cca 5euro, automatická závora na lesní cestě) zabere nástup k samotné ferratě 15 minut.


Je rozdělena do šesti sekcí a klasifikována jako B/C s volitelným úsekem C/D. Celá je vedena korytem potoka Pallaser Bach. I tady si vychutnáte několik lanových mostů a výstupů podél vodopádu. Lahůdkou pro ty odvážnější může být posezení na lavičce zavěšené na stěně vedle vodopádu. Pokud Vám strach nezatemní oči, můžete si vychutnat výhledy směrem na jih, na italskou část Dolomit. Tuto ferratu s délkou lezení kole půldruhé hodiny by měly zvládnou i starší, zdatnější děti (úseky B/C jsou jen dva). Na konci ferraty se v horkých dnech osvěžte v potoce proti jehož proudu jste celou dobu lezli. Od říčky vede sestup nejdříve vzhůru, kde narazíte na zpevněnou lesní cestu, která Vás za zhruba 35 minut dovede zpět na parkoviště. U něj je dětské hřiště pro vybití přebytečné energie. 


Tato ferrata patří mezi mých Top 5. Prožitek z ní určitě umocní horké letní počasí, kdy je divoká horská bystřina skvělým osvěžujícím prvkem.


Zillertal

Nad vesnicí Gerlos, východně od města Zell am Ziller je “Kinderfreundlich” klettersteige Riederklamm. S obtížností B/C (fakultativně C/D), krátkým nástupem i sestupem a délkou lezení kolem jedné hodiny je ideální pro půldenní lezecký výlet. Ferrata je rozdělena na 3 části: Riederklamm, Wasserfall, Weissewand. Poslední dvě jsou jen krátké čtyřúsekové cesty vedoucí po skále nad mostem na začátku ferraty.


Klettersteig začíná sestupem na železný most zavěšený na skále a pokračuje “áčkovými” a “béčkovými” úseky. Dobře zajištěná cesta vás ničím nepřekvapí a jsou na ní dva lanové mosty. Nenáročný sestup by neměl zabrat víc než 15 minut.

Zbývající část dne věnujte autoturistice po Gerlos Alpenstrasse, která vás zavede až k nedalekým Krimmelským vodopádům.


Korytem říčky Talbach, která se vlévá do řeky Ziller pod městem Zell am Ziller, je vedena ferrata - Klettersteige Talbach. I když má deklarovanou obtížnost D/E je většina úseků B/C a náročnějším pasážím se lze vyhnout. Díky rozdělení celé cesty na 4 úseky si můžete volit pasáže s obtížnostmi, které vám vyhovují, příp. trénovat úseky složitější, a to i opakovaně, po obou stranách potoka jsou chodníky pro pěší propojující jednotlivé partie.


Rovnou od parkoviště se začíná lanovým mostem (lze obejít po pevném mostu) a pokračuje nenáročnými pasážemi jen těsně nad zemí. Druhý úsek už je záživnější a není určen pro úplné začátečníky. Můžete jej obejít a na ferratu se zpět napojit až u elektrárny, kde nad vodopádem vede druhý lanový most.


Opravdový ferratový ráj najdete kousek na jih ve městě Mayerhofen. Místní klettersteigový park servíruje celkem pět zajištěných cest s obtížnostmi B až E. Nástupy k jednotlivým sekům zaberou 10 - 45 minut a sestupy od 25 minut do 1 hodiny. Na konci výstupů se můžete občerstvit na chatě Gasthof Zimmereben. 


Hohe Wand

Hodinu cesty pod Vídní leží skalnatá vápencová plošina Hohe Wand. Jedná se o ideální místo pro začínající feratisty, kde najdete spoustu cest od obtížnosti A až po E. Je zde dostatek parkovišť a možností občerstvení. Výhled do okolní krajiny si můžete vychutnat z malého skywalku trčícího nad východními stěnami Höhewandu. U něj končí i oblíbená ferrata HTL Steig obtížnosti E a pro začátečníky rozhodně není.


Některé zajištěné cesty jsou od sebe vzdáleny jen pár minut chůze a lze je tak spojit do jedné společné túry. Například  Leiterlsteig (A) s Hanselsteig (B) nebo Vollerin (A) s Frauenluckensteig (B). 


Na stolovou horu v Přírodním parku Hohe Wand vede placená silnice. Mýto se neplatí 24 hodin denně a jde se mu vyhnout příjezdem v brzkých ranních nebo pozdních odpoledních hodinách. 


Snad vás tento skromný výčet jednoduchých ferrat alespoň trochu motivoval k poznání dalšího typu aktivního odpočinku. Jestli jste během čtení cítili v hlavě příjemné vrtnění, pak se jednalo tzv. “Ferratový rauš” a jste na nejlepší cestě zdolat svůj první klettersteig. Po něm se vám šlachy začnou měnit v lana, svaly v kámen a ruce v ocelové skoby, které co chytnou jen tak nepustí.