V době, kdy byla Vídeň na vrcholu rozkvětu jako centrum habsburské říše, vyrostly v ní architektonické skvosty. Války pak město přečkalo bez větších škod. Perfektně tak zůstaly zachovány třeba palácový areál Hofburg i letní zámek Schönbrunn, které letos uvedou výstavy o panovnici Marii Terezii.

Nejlépe to prý Vídni sluší na jaře. To letošní bude o to pestřejší, že rakouská metropole i celá země oslaví 300 let od narození někdejší císařovny Marie Terezie. V městě na Dunaji lze ostatně najít spoustu odkazů i na další panovníky, kteří zásadně ovlivňovali také české dějiny.

Třeba na Rudolfa II., na osvíceného absolutistu Josefa II. nebo na nejdéle vládnoucího Habsburka Františka Josefa. Město může být Čechům blízké i tím, že jeho atmosféra v mnoha ohledech připomíná Prahu.

Na svatém Štěpánu zvoní dvacetitunový zvon

Prvním, zdaleka viditelným symbolem staré Vídně a přirozenou dominantou historického centra je gotická Katedrála svatého Štěpána. Nejvyšší ze čtyř věží – ta jižní – je vysoká skoro 136 metrů. V severní věži katedrály zase zvoní největší rakouský zvon Pummerin, který váží víc než 20 tun.

Jde o náhradu za původní „starý“ Pummerin, který byl odlit z kovu téměř 300 děl ukořistěných při porážce Turků obléhajících Vídeň v roce 1683. Pod katedrálou je mimo jiné pohřbeno tělo Fridricha III. Sličného nebo urny s vnitřnostmi Ferdinanda II. či Karla VI. 

Prátr mívali císaři jen pro sebe

Na jaře má ještě víc než kdy jindy své kouzlo park Prátr. Do poloviny 18. století byl přírodní areál na východě Vídně místem vyhrazeným pro jezdecké a lovecké kratochvíle panovníka a šlechty. Josef II. ho ale v roce 1766 otevřel řadovému obyvatelstvu.

Začala se tak psát historie nejoblíbenějšího místa Vídeňáků pro odpočinek a nedělní procházky. Oblast Prátru dnes tvoří nejenom přírodní park, ale je zde i spousta restaurací, dětských hřišť a sportovišť. Na straně blíže k centru je slavný lunapark s Obřím kolem neboli Rieseneradem, které se stalo jedním ze symbolů města na Dunaji. Zhruba 65 metrů vysoká konstrukce je zároveň nejstarší atrakcí svého druhu na světě.

Ruské, tedy vlastně rakouské kolo totiž bylo spuštěno už v roce 1897 u příležitosti oslavy 50 let vlády císaře Františka Josefa. Za druhé světové války sice částečně shořelo, ale v roce 1947 se roztočilo znovu a funguje dodnes.

Projížďka po prstenci

V pravém smyslu slova vyhlídkovou jízdu slibuje centrální okružní třída Ringstraße. Ta obepíná ty nejkrásnější budovy Vídně. Mimo jiné u ní stojí například Státní opera, rakouský parlament, divadlo Burgtheater, radnice i několik muzeí.

Budovy jsou noblesní ukázkou novorenesančního, novogotického nebo novobarokního stylu. Okruh vede i kolem Hofburgu, komplexu paláců, který dříve obývali císaři. Dnes jde o sídlo rakouského prezidenta.

Takhle jezdí lipicáni

Součástí komplexu Hofburg je mimo jiné Španělská dvorní jezdecká škola. Barokní stavba je místem, kde se denně odehrávají veřejné tréninky a také exhibice dovedností jezdců na dokonale vycvičených koních lipicánech. Galapředstavení jsou doprovázena hudbou, v jejímž rytmu se koně pohybují s takovou disciplínou a precizností, že to připomíná tanec.

Zámek Schönbrunn je bydlení 1440+1

Na vrcholu moci si Habsburkové postavili ve Vídni také vrcholné sídlo. Na počátku 18. století, když jejich rozvětvená dynastie vládla půlce Evropy, vybudovali rozlehlý letní areál Schönbrunn. Kam se vejde nábytek, nad tím moc přemýšlet nemuseli.

Rokokový zámek má 1440 pokojů. Pečlivě upravované, symetrické zahrady svou plochou přesahují dva čtvereční kilometry. Ne náhodou připomínají park i palác celým svým pojetím francouzské Versailles. Tím byl Schönbrunn také inspirován a francouzské architektonické pýše měl konkurovat, stejně jako se habsburská říše snažila konkurovat Francii v mocenské politice.

K areálu, který je dnes přístupný veřejnosti, patří i zoo, která je nejstarší zoologickou zahradou na světě. Funguje od roku 1752. Dnes tady návštěvníci najdou na 700 druhů zvířat včetně pand, nosorožců nebo ledních medvědů.