Obecně o Rakousku
s domácim názvem Österreich, který v češtině znamená „východní říše“. Pochází ze staroněmeckého Ostarrichi (doloženo v listině císaře Oty III z roku 996), což bylo označení pro tzv. Východní marku (Marchia orientalis), která byla v tehdejší době nejvýchodnějším územím s německým obyvatelstvem.
České pojmenování Rakousko (historicky Rakúsy, později Rakousy) pochází od pohraničního hradu Ratgoz (dnes Raabs na soutoku Dyje), jehož název čeští obchodníci zkomolili na Rakús (nebo Rakuš). Podle něj pak pojmenovali okolní území a později celou zemi.
Povrch
Přibližně 60 % země je hornaté a tvoří ji Alpy: Tyrolské Alpy, Vysoké Taury, Nízké Taury, Severní vápencové Alpy a Jižní vápencové Alpy. V Horních a Dolních Rakousích, severně od Dunaje, leží část starého pohoří Českého masivu, které zasahuje dále do Česka a Bavorska. Na východních hranicích leží pohoří Malé Karpaty, zasahujíci do Slovenska.
Velké nížiny leží na východě podél Dunaje, ale i na jihu ve Štýrsku, které se pro podobnost krajiny s italským Toskánskem nazývá také Štýrské Toskánsko.
Nejvyšší horou je Grossglockner (3798m) ve Vysokých Taurích.
Jezera
Největší jezero Rakouska je Neziderské jezero v Burgenlandu, které zasahuje i do Maďarska. Za ním následuje Attersee v Horních Rakousích. Velké je také Bodamské jezero, k Rakousku však náleží jen malá část, protože leží na hranici s Německem.
Jezera mají vedle hor velký význam také v cestovním ruchu, především Korutánska jezera a jezera v oblasti Salzkammergut. Nejznámější jsou Wörthersee, Millstätter See, Ossiacher See a Weissensee. Známá jsou také jezera Mondsee a Wolfgangsee na hranicích Salcurska a Horních Rakous.
Řeky
Největší část Rakouska je odvodňována Dunajem do Černého moře. Pouze malé oblasti jsou odvodněny Rýnem do Severního moře.
Rakouské řeky vedou jednotlivými údolími a odvodňují přilehlá pohoří. Jednotlivé doliny mají zvláštní ráz, jejich obyvatelé mají vlastní kulturu, zvyky a i gastronomii. Podél řek vedou často cyklistické stezky.
Mezi takové patří řeky Lech, Inn, Salzach, Aschach, Ybbs, Fischa, Mühl, Mur, Dráva a Gail.
Podnebí
Rakouské klima je označováno za směs oceánského a kontinentálního podnebí, na východě panonského. Díky zvláštnostem těchto podnebí je východní Rakousko známé mrazivými zimami a horkými léty s celoročně nízkými srážkami. Západ země podléhá zpravidla méně silným podnebním podmínkám, a tak jsou zimy většinou mírnější a léta spíše teplá.
Leží zde také oblasti bohaté na srážky. Z geografických podmínek vychází další klimatická zóna, alpínské klima, které způsobuje v horách silnější zimu než na níže položeném východě. Další zajímavostí je občasné severní a jižní proudění: severní přináší polární mráz, jižní někdy i saharský písek. Díky tomu se Rakousko řadí ke středoevropskému přechodovému klimatu, s Alpami ve středu a na západě a Panonskou nížinou na východě země.
Jazyky
Úředním a mateřským jazykem naprosté většiny obyvatel je němčina. Rakouská varianta spisovné němčiny se od němčiny v Německu v některých slovech liší. V zemi se mluví dvěma základními nářečními skupinami – alemánskou a bavorskou.
Náboženství
Největší církví je římskokatolická. Zastoupeny jsou dále evangelické a pravoslavné církve, islám, judaismus a buddhismus a značná část obyvatel se nehlásí k žádnému vyznání. Podíly se mění a poslední údaje zveřejňuje Statistik Austria.